Proč dřevostavbu

• cenová dostupnost
• rychlá výstavba během celého roku
• stěhování do suchého domu
• více obytné plochy -  díky štíhlosti obvodových stěn lze efektivněji využít zastavěnou plochu ve prospěch obytné plochy (tím lze získat např. navíc dětský pokoj nebo prostornou šatnu či pracovnu oproti stavbám stavěnými zděnými technologiemi).
• nízké náklady na vytápění
• ideální pro použití technologií inteligentních domů

 

Obsah

1. Dřevostavba obecně
2. Životnost dřevostaveb
3. Dřevostavba a škůdci – plísně, houby a dřevokazný hmyz
4. Dřevostavba z hlediska požáru
5. Dřevostavba a akustika
6. Dřevostavba a vlhkost
7. Dřevostavba a tepelné vlastnosti
8. Náklady na energie 
9. Nízkoenergetický a pasivní dům
10. Dřevostavbu nebo zděný dům
11. Slovo závěrem

Dřevostavba obecně

Dřevostavba je budova, při jejíž stavbě bylo z velké části jako stavební materiál použito dřevo. Nejčastěji se používá smrkové řezivo, které je poměrně lehké, velmi pružné a pevné, má velmi dobré technické vlastnosti, dobře se opraco­vává, lepí a natírá. V suchém prostředí je velmi trvanlivé.
Moderní dřevostavby dnešní doby jsou postaveny ze sendvičových (několikavrstvých) konstrukcí, kdy konstrukční systém na bázi dřeva je kombinován s jinými stavebními materiály. Díky tomu jsou tyto stavby konstrukčně nejvýhodnějším stavebním systémem pro stavbu nízkoenergetických domů, kdy i s minimální tloušťkou těchto konstrukcí dosahují výborných tepelně izolačních vlastností. Dřevostavba nabízí při stejné zastavěné ploše v průměru až o 10 % větší obytný prostor. Při této kombinaci na první pohled nepoznáme, že se jedná o dřevostavbu a tyto moderní dřevostavby splňují veškeré požadavky stejně jako každá jiná stavba.
Výstavba moderní dřevostavby nepotřebuje technologické přestávky a lze je provádět i v mrazu, což je u mokrých procesů vyloučeno.
Dřevo působí velmi pozitivně na lidskou psychiku a imunitní systém. Dokáže vyrovnávat vlhkost v interiéru. Při jejím přebytku ji dokáže absorbovat a naopak uvolnit, pokud je vzduch příliš suchý. Mimo jiné je schopné přijímat škodliviny, pachy a CO2 ze vzduchu a filtrovat je i v době, kdy už neroste a je použito jako stavební materiál. Díky tomu vzniká stabilní klima vyhovující astmatikům a alergikům.
O moderních dřevostavbách dnešní doby se dá říci, že jsou zdravé, rychlé, ekonomické a úsporné, kdy oprávněně se stávají „symbolem“ pro zdravé bydlení v příjemném prostředí.

Životnost dřevostaveb

Představa, že dnešní dřevostavby shnijí nebo se prostě rozpadnou, je mylná. Pokud jsou dodrženy technologické postupy, správně vyřešené konstrukční detaily a odborně provedena montáž, tak  v konstrukci nikde nedochází k pronikání a nárůstu vlhkosti a tím není žádný důvod k tomu, aby dřevěná stavba neměla prakticky neomezenou životnost, která je měřitelná na staletí. Dřevo a materiály, které se v dnešní době používají ke stavbě moderních dřevostaveb, neztrácejí postupem času žádné ze svých vlastností. Dnešní stavby mnohem dříve zastarají „morálně“ a nebudou vyhovovat potřebám dalších generací, které dostanou starší stavbu často spíše jako „danajský dar“. Je proto opravdu nutné řešit, zda mají dřevostavby životnost 100 nebo 300 let?

Dřevostavba a škůdci – plísně, houby a dřevokazný hmyz

Pro napadení dřevěných konstrukcí plísněmi, houbami a dřevokazným hmyzem musí nastat určitý stav prostředí, který je ovlivněn poměrem vlhkosti.  Odborná literatura uvádí, že dřevo, jehož vlhkost je trvale nižší než 18 %, není napadena těmito biologickými škůdci. Vzhledem k tomu, že výroba našich sendvičových konstrukcí probíhá tzv. prefabrikací, kdy se ve výrobě připraví jednotlivé díly stěn a „za sucha“, které se následně montují na místě stavby a veškerý použitý materiál na bázi dřeva při této výrobě je dodavatelem vysušen a garantován na maximální vlhkost do 13-ti %,kdy skutečný stav našeho měření po dodávce tohoto materiálu vykazuje dlouhodobě hodnoty mezi 5-10 %, riziko tohoto napadení odpadá a zároveň při takto prefabrikované výrobě není nutnost tyto konstrukce proti těmto škůdcům dodatečně ošetřovat nátěry tak, jak je nutno v případě, kdy výskladba těchto konstrukcí probíhá až přímo na stavbě, kdy vliv klimatických podmínek nelze ovlivnit. (v průběhu výstavby do těchto konstrukcí na stavbě zaprší).

Dřevostavba z hlediska požáru

Dřevostavby provází obecně mýtus o zvýšeném riziku požáru. Člověk si často neuvědomuje, že dřevo je sice zápalné a hořlavé, ale vůči požáru dobře odolné, neboť odhořívá postupně, velmi pomalu a přitom prakticky nemění svou tuhost a únosnost. Při vystavení dřevěné konstrukce požáru její povrch nejprve vzplane a poměrně silně hoří, ale jen do té doby, než se na jejím povrchu vytvoří zuhelnatělá vrstva. Tato vrstva zabraňuje přístupu vzduchu do vnitřních částí průřezů a tím tlumí hoření a chrání zbytek průřezu od vysokých teplot a přímého působení plamenů. Proto zůstává teplota ve zbytkovém průřezu řeziva již v malé vzdálenosti od povrchu nezměněna. (Pod touto zuhelnatělou vrstvou je teplota dřeva již kolem 25°C). Díky tomu vykazují i nechráněné dřevěné prvky vysokou požární odolnost a zachovávají si tak fyzikální, mechanické a statické charakteristiky, které jsou schopny dále přenášet zatížení po relativně dlouhou dobu. Výhodou dřeva je zde předvídatelnost způsobu hoření, s touto skutečností počítají všechny technické normy, ty jsou navíc, co se týče požární odolnosti dřevěných staveb, obzvlášť přísné. Vzhledem k tomu, že naše dřevostavby jsou řešeny sendvičovými konstrukcemi, tak nehořlavost dřeva je výrazně tím zvýšena díky použitého velkoplošného materiálu (konstrukční desky rigistabil) pro opláštění těchto dřevěných nosných a nenosných konstrukcí.
Slovo závěrem:

• Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů
• Dřevostavba samozřejmě hoří. Ale zuhelnatělá vrstva, která při požáru vznikne, posléze brání ohni v dalším postupu
• Naše sendvičové (vícevrstvé) konstrukce výrazně zpomalují proces prohoření a šíření ohně do dalších prostorů
• Materiály a prvky použité v konstrukcích a skladbách dnešních moderních dřevostaveb splňují požadované přísné požárně bezpečnostní české normy

Dřevostavba a akustika  

Názor, že v dřevostavbě je slyšet každé slovo a pohyb, je pozůstatkem zkušeností z dřívějších chat a „okálů“. Materiály dnešních moderních dřevostaveb mají sendvičovou (tedy několikavrstvou) skladbu stěny. Tyto vrstvy vlnovou intenzitu zvuku velmi dobře rozkládají. Zvuk při průchodu v podstatě narazí na každou vrstvu skladby stěny takové dřevostavby. Použitím této technologie skladby stěn z dnešních kvalitních materiálů, má dřevostavba dobré zvukové vlastnosti a splňuje minimálně stejné požadavky na akustické parametry dělících konstrukcí jako každá jiná stavba. V kvalitně provedené dřevostavbě tak budete využívat stejného komfortu jako v konstrukci zděné.

Dřevostavba a vlhkost

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím životnost dřevostavby je zabránit pronikání vlhkosti do konstrukcí, kde dochází ke zvýšení vlhkosti dřeva a izolačních materiálů. Naše moderní dřevostavby jsou technicky navržené a následně realizovány tak, aby do konstrukce nepronikala vlhkost a to jak ze základových konstrukcí, tak správně navrženou skladbou stěny (v našem případě difúzně uzavřenou), kdy zevně, díky provedení kontaktního zateplovacího systému v tl. 200 mm, vlhkost neproniká do konstrukce a nesráží se (tzv. rosný bod) a z interiéru vlhký vzduch, díky správnému provedení a prolepení parotěsné zábrany, neproniká do konstrukce zevnitř. (defektem v parotěsné obálce široký jen 1 mm a dlouhý 1 m může projít denně až 6 l vody ve formě páry!)

Dřevostavba a tepelné vlastnosti

Dosáhnout optimálních tepelných parametrů moderních dřevostaveb je mnohem jednodušší u těchto sendvičových konstrukcí než u zděných. Nosná dřevěná konstrukce vytváří dost prostoru pro umístění tepelné izolace, rozložené po celém průřezu obvodové stěny mezi jednotlivými nosnými prvky. Samotné dřevo má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a případnému vzniku tepelných mostů v oblasti nosných sloupů předcházíme doplňkovou izolací z vnější strany. Pro porovnání: obvodová stěna sendvičové dřevostavby o tloušťce 250 mm má přibližně stejný tepelný odpor jako moderní zděná cihlová stěna tloušťky 600 mm. Naše obvodová stěna má tloušťku 431 mm!

Trocha jednoduché teorie:

• Tepelná ztráta – je množství tepla (tzv.tepelný tok) použitého k vytápění domu, které z domu uniká prostupem skrz konstrukce, případně větráním. Ztráta není za každé teploty stejná. Jiná je při + 15 st.C, jiná při – 18 st.C. Proto je nutné ji vztáhnout k určité teplotě. Aby byl tento údaj všeobecně použitelný, je stanovena teplota na     – 15 st.C.
• Součinitel prostupu tepla U [W/(m2·K)] – vyjadřuje prostup tepla celou konstrukcí, tzn.kolik tepla unikne konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu teplot jejích povrchů. Zahrnuje vliv všech tepelných mostů a jiných zdrojů navýšení tepelných toků obsažených v konstrukci. Jedná se o celkovou výměnu tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími vzájemně oddělenými stavební konstrukcí o tepelném odporu s přilehlými mezními vzduchovými vrstvami .
• Tepelný most – představuje místo, na němž dochází k výrazně vyššímu tepelnému toku než v okolí. To znamená, že odvádí mnohem větší množství tepla. Může být způsoben jednak změnou tloušťky stavební konstrukce, jednak rozdílnou velikostí vnitřní plochy, která teplo přijímá a vnější plochy, která teplo odevzdává (např. kouty stěn, podlah apod.). V každém případě představuje tepelný most nežádoucí unikání tepelné energie.  Tepelné mosty lze zjistit měřením termokamerou, která signalizuje v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru teplejší povrch než mají okolní konstrukce. Termovizi je proto nejlépe provádět v době, kdy je venkovní teplota co nejnižší a vnitřní co nejvyšší.
• Roční potřeba tepla – je množství tepelné energie na vytápění, kterou je potřeba do domu dodat tak, aby v něm byla požadovaná teplota. Počítá se s průměrnou vnější teplotou za vytápěcí období, která je v ČR přibližně +3,8°C, průměrnou délkou topného období, jež obvykle trvá okolo 242 dnů a dále s obvyklou dobou vytápění, která se většinou vnímá v délce 16 hodin. K této roční potřebě tepla ztrátou je nutno ještě odpočítat spotřebu tepla větráním a připočíst roční tepelný zisk z osvitu.

Během zimních měsíců, po několik dní v roce, se v našich klimatických podmínkách vyskytnou extrémně nízké teploty. Tyto tepelné výkyvy snadno zvládneme díky naší konstrukci domu a dostatečnému zateplení bez nutnosti dotápět alternativním zdrojem tepla.
Protože se nezabýváme zděnými stavbami, netrápíme se žádnými tepelnými ztrátami v řádech desítek kW/h, nežádoucí akumulací a jinými „vysávači peněz“. Vytápění v našich domech je díky tomu nastaveno tak, že je vyváženo na co nejnižší cenu vzhledem k pořízení a následným nákladům na vlastní provoz domu.
Naše moderní dřevostavby jsou účelově stavěné domy, s přísně řízenou teplotní regulací v závislosti na pocitu tepelné pohody uživatelů a venkovní teplotě. Požadovanou teplotu zde dosáhneme velmi rychle. Je to z důvodu, že tyto naše moderní sendvičové dřevostavby mají velký tepelný odpor, malou tepelnou ztrátu a malou akumulaci tepla. Právě malá akumulace tepla, častý to argument a hlavní „střelná zbraň“ zastánců zděných staveb, je právě tou největší výhodou. Není totiž vůbec účelné vytápět zdi, které teplo pohlcují. K čemu? Navíc argument akumulace tepla je sám o sobě trochu zavádějící. Žádná zeď teplo neakumuluje a po-té vydává. Jenom ho pouze pohlcuje do té míry, až teplo zdi vzroste, dále teplo neodebírá a absorbuje již v tak vysoké míře, teplotní rozdíly se srovnají natolik, že již následná teplota se „odráží“ zpět a začíná konečně ohřívat vzduch a teprve po-té ho pocítí bydlící. Tvrzení, že zděný vytopený dům vydává akumulované teplo a dřevostavba rychle prochladne, platilo v prehistorických dobách prvních okálů. Je to přesně naopak, jak odpůrci dřevostaveb laicky tvrdí. V dřevostavbě teplota poklesne za den o minimální hodnotu. Naše měření potvrzuje, že v naší moderní dřevostavbě za 24 h teplota klesla celkem o 2-3°C. Můžete si to se sousedem v břízolitovém omítnutém domě kdykoli porovnat, respektive si můžete porovnat roční náklady na vytápění. Další nespornou výhodou je, že nižší el. sazbou pokrýváte veškerou spotřebu domu, tj. vaření,světlo, televize aj.,což má vliv na roční úsporu řádově dalších desítek tisíc korun.
Nejvyšším plusem dřevostaveb v tomto smyslu je, že lze nastavit přesně v kteroukoli dobu volitelnou teplotu v domě. Ve zděném domě s klasickým nebo plynovým kotlem, je nutno nastavit topení tak, aby kotel sepnul, případně začal topit o něco dříve. U moderní dřevostavby tak učiníte prakticky v tutéž dobu, kdy teplo potřebujete. Právě u zděné stavby musíte počítat s delší dobou nástupu požadované teploty. V praxi se tudíž běžně stává, že nastavíte-li si teplotu pro probuzení na požadovaných 21°C, vůbec si ji neužijete, protože jste již dávno v práci. Tato schopnost moderních dřevostaveb je přímým tahem na bránu technikou ovládaných systémům vytápění. Největších úspor lze dosáhnout pouze tehdy, je-li možno rychle a přesně regulovat teplotu v domě a tím v každém okamžiku reagovat na potřebu tepla, nebo vyloučit úseky, kdy se v domě nebudou vyskytovat žádné osoby. Protože tuto schopnost dřevostavby mají, lze právem očekávat, že jejich obliba bude jenom narůstat.

Náklady na energie  (bude doplněno výpočty a rozborem)

Často se setkáváme s dotazem, jakou spotřebu bude mít nízkoenergetický dům, který bude napojen čistě na elektrickou energii. Je potřeba zohlednit, že větší spotřebou elektřiny se stáváte zajímavým zákazníkem dodavatele elektrické energie. Díky tomu je Vám umožněno uzavřít smlouvu na nízký tarif, kdy 20-22 hodin denně využíváte levnou sazbu.
Na několika příkladech viz níže (bude teprve doplněno podloženými výpočty a rozborem) si názorně ukážeme, jak si „stojí „ve spotřebě energií v přepočtu na finance provoz našeho domu a klasické zděné stavby.
Pokud bychom rozdělili spotřebu energie podle objemu, seřadili bychom porovnání nákladů v následujícím žebříčku:

• Vytápění
• Spotřeba teplé vody
• Ostatní elektrické spotřebiče
• Paušální platba
• Investice a údržba
• Nízkoenergetický a pasivní dům

Při kalkulaci běžných nákladů je zcela přirozená snaha o snížení natolik vysokých nákladů, jako jsou právě náklady na vytápění. Pro správně fungující nízkoenergetickou či pasivní dřevostavbu je klíčový její návrh, důsledné provedení všech konstrukčních detailů, eliminace tepelných mostů a vzduchotěsnost konstrukce.
Správně navržená úsporná dřevostavba má vynikající akumulační vlastnosti a velmi nízké tepelné ztráty, nepotřebuje běžný systém vytápění, energie získaná ze slunce, uživatelů a domácích spotřebičů zkracuje topnou sezónu na 1–3 měsíce a uspoří tak až 80 % nákladů na vytápění. Velmi podstatnou ochranou úsporných dřevostaveb je izolace. Použitím správné skladby obvodového pláště se zabrání rychlému vychladnutí v zimě a v letním období naopak velmi spolehlivě chrání proti přehřívání.
Nemalým přínosem pro zdraví a komfort bydlení v nízkoenergetických a pasivních dřevostavbách je rekuperace - řízený přísun čerstvého vzduchu, který probíhá automaticky a zajišťuje zdravé a příjemné klima po celý rok.

Nízkoenergetický dům – stručná charakteristika

Za nízkoenergetický dům lze považovat takovou stavbu, která má spotřebou energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. To je dvakrát až třikrát méně než v běžném novém domě a čtyřikrát až pětkrát méně než ve starších domech. Dosahuje se toho kvalitním návrhem, použitím vhodných stěnových systémů, dostatečnou silou kvalitní izolací a především provedením stavebních postupů bez tepelných mostů.

Pasivní dům – stručná charakteristika

Pro dosažení požadovaných vlastností pasivní dřevostavby je především kvalitní stěnový systém a perfektní architektonický návrh. Jedině pak mohou tyto dřevostavby být označovány jako pasivní, to znamená, že roční spotřeba tepla nutného na vytápění je méně než 15kWh na m² obytné plochy, což je asi sedmina ve srovnání s běžným novým domem.
Pasivní dům potřebuje poměrně velké solární zisky, je proto nutné myslet také na správně navržené prosklení. Největší důraz je kladen na řešení tepelných mostů, kterými by mohlo unikat drahé teplo ve větším množství, než je pro pasivní dům žádoucí. K vyhřátí po většinu roku stačí teplo, jež vyzařují domácí přístroje, teplá voda při mytí, slunce svítící okny a lidé. Odtud název pasivní domy - teplo není třeba aktivně vyrábět. Jeden člověk vydá asi 100 wattů tepla, takže tři, čtyři lidé nahradí radiátor. Přitápí se jen při mrazech, roční náklady jsou třeba pouze dva tisíce korun.
U pasivních dřevostaveb je nutné použít rekuperaci vzduchu.

Rekuperace vzduchu – zpětné získávání tepla

Rekuperace řeší dilema mezi přívodem čerstvého vzduchu a ztrátou tepla, které se ztrácí při větrání. Rekuperační zařízení využívá tepla vzduchu odsávaného z interiéru k předehřevu chladného vzduchu z venkovního prostředí v zimním období. V létě naopak chladnější odsávaný vzduch zajišťuje předchlazení horkého venkovního. Samotné předání tepla (chladu) je zajišťováno přes protiproudý výměník. Pro zajištění minimálního hygienického množství větracího vzduchu pomocí oken by bylo zapotřebí větrat zhruba hodinu. Při takovémto větrání se ztratí 50–75 % tepla.

Dřevostavbu nebo zděný dům

Naši rodiče nám radí stavět z "cihly", my s přítelem se ale přikláníme k výhodám dřevostavby. Jak rodičům vysvětlit a pádně zdůvodnit naše rozhodnutí? Chtějí, mám finančně pomoci při výstavbě, ale na dřevostavbu s finanční pomocí dost váhají.
Pokud jste Vašim rodičům vysvětlili všechny výhody dřevostaveb a i přesto (jako většina starší generace) vidí dům jen z cihly jako nejlepší investici, zkuste se jich jednoduše optat - zda oni, či jejich sousedé bydlící v cihlovém domě s podkrovím nebydlí také vlastně "částečně" v dřevostavbě.
Podkroví má určitě stejnou životnost jako spodní část domu. Technologie výstavby podkroví je z konstrukce dřeva, dřevěných prvků a izolačních materiálů. Nezřídka jsou tak řešeny i příčky v podkroví - z dřevěných konstrukcí. Takže podkroví zděného domu je vlastně dřevostavbou. V současné době zdící materiály na stavby domů sice vyhovují normám, ale u dřevostaveb je více izolační hmoty, proto jsou také daleko výhodnější co do tepelných ztrát při provozu. U zděných staveb se obyčejně použije jednovrstvý zdící materiál, který sice při výstavbě normám vyhoví, ale doporučené hodnoty jsou v dnešní době někde jinde. 

Slovo závěrem

Rychlost výstavby je nesrovnatelná s klasickými či jinými způsoby výstavby rodinných domů a vlastnosti takových domů jsou bezkonkurenční (to netvrdíme my, ale investoři bydlící v dřevostavbách). Odpadají náročné technologické procesy například betonáže, omítky apod., které prodlužují dokončení výstavby rodinného domu a způsobují jeho dlouhodobou výstavbu (1-2 roky).
Rodinné domy jsou téměř bezúdržbové, takže svůj volný čas využíváte příjemnějšími způsoby než péčí o dům a jeho údržbu.
Více obytné plochy -Díky štíhlosti obvodových stěn lze efektivněji využít zastavěnou plochu ve prospěch obytné plochy (tím lze získat např. navíc dětský pokoj nebo prostornou šatnu či pracovnu oproti stavbám stavěnými zděnými technologiemi). Například u Bungalovu o zastavěné ploše 100m2, tak získáte 8 - 10m2 navíc.
Možnost nepřetržité výstavby - Celoroční možnost výstavby dřevostavby – bezriziková možnost výstavby v zimních měsících díky "suché technologii", mráz, sníh nemá vliv na časový průběh výstavby.
Úspory vytápění domu - Minimální spotřeba tepla - vytápění (ceny elektřiny i plynu stouply za poslední roky cca o 30% a sami vidíme, že další růst cen energií pokračuje a zřejmě tomu bude i v následujících letech). Způsob využití získaných úspor bude záležet jen na Vás.
Používány jsou výhradně vysoce kvalitní, prověřené a certifikované stavební materiály určené pro dřevostavby od osvědčených a renomovaných dodavatelů.
Jakýkoliv styl domu - Neomezené možnosti designu dřevostavby jak v interiéru tak i exteriéru. Používané technologie umožňují jakoukoli kreativitu pří výstavbě rodinných domů.
Okamžité bydlení - Technologie na "suché bázi" umožní stavbu využít ihned po jejím dokončení. Odpadají měsíce vysychání stavby. Bydlíte ihned po dostavbě a kolaudaci rodinného domu.
Stabilní teplota - Použitím osvědčených skladeb stěn obvodového pláště dřevostavby se zabrání rychlému vychladnutí v zimě, v letním období naopak spolehlivě chrání proti přehřívání.
Nízké provozní náklady - Dobré tepelně-izolační vlastnosti v kombinaci topného systému skýtají záruku minimálních provozních nákladů, v porovnání se zděnou stavbou – ušetříte tak nemalé finanční částky každý rok.
Příjemný pocit bydlení - Komfortní, moderní bydlení v dřevostavbě s pocitem návratu k tradicím a k přírodě. Dřevo vytváří příjemné vnitřní klima, které je pro mnoho investorů důležitým faktorem pro bydlení a životní styl. V dřevostavbě se cítíte mnohem příjemněji než je tomu u jiných staveb. Je prokázáno, že z psychologického hlediska jsou dřevostavby pro jejich uživatele velmi přirozeným a uklidňujícím prostředím.
Maximální přesnost - Vysoká přesnost výstavby díky použitým technologiím Vám zaručí kvalitní stavbu rodinného domu. Použitím konstrukční desky Rigistabil, jsou stěny naprosto rovné a hladké, dosáhnout takového povrchu při klasických omítkách je v podstatě nemožné. Totéž pak platí pro exteriér - fasádu.
Další úspory navíc - Můžeme topit pouze v době, kdy jsou dřevostavby obývány a nemusíme platit zbytečně energii, která Vám vytápí dům v době, kdy je prázdný. Jak? Jednoduše snížíte teplotu a nastavíte dobu, po kterou má snížení trvat. Tím získáte další úsporu v provozu rodinného domu.